Astrologiae methodus. De septem Calendariis [1576; astrologie; horoskopy; astronomie; kalendáře; věda; dějiny vědy]

Tituly a podtituly: "Iohannis Garcaei Astrologiae methodus, in qua secundum doctrinam Ptolemaei, exactissima facillima'que Genituras qualescunq[ue] iudicandi ratio traditur [...] Accessit huic Erasmi Osualdi Schreckenfuchsii mathematici opus novum nobiliss. Gentium, utpote Romanorum, Alexandrinorum, Graecorum, Aegyptiorum, Persarum, Arabum et Hebraeorum, calendaria ... demonstrans."

Vzácné a výborně zachovalé vydání dvou prací z 16. století:

První je rozsáhlý spis "Astrologiae methodus" (Metoda astrologie), jehož autorem je německý luteránský teolog a astrolog Johann Garcaeus mladší (1530–1574). Autor se v něm zabývá metodou astrologie a přináší i množství horoskopů význačných dobových osobností; doplněno několika dalšími nákresy a mnoha tabulkami, z toho čtyři jsou rozkládací. Po předmluvě adresované kurfiřtovi Augustu Saskému následuje rejstřík, poté vlastní dílo. Chybí pouze jeden vystřižený list (strany 215–216). Stránkování je na několika místech chybné: čísla stran 169–170 jsou použita dvakrát (obsah ovšem navazuje) a vynechány jsou čísla stran 75, 78, 97, 100, 101, 104, 397 a 400 (vždy se jedná o čísla navazující na rozkládací listy; je však možné, že rozkládací listy jsou počítány jako 4 strany). Jde o druhé vydání spisu.

Druhou prací je spis "De septem Calendariis" (O sedmi kalendářích), jehož autorem je německý astronom, matematik a hebraista Erasmus Oswaldus Schreckenfuchsius (1511–1575). Autor se v něm zabývá sedmi historickými kalendáři: římským, koptským, řeckým, egyptským, perským, arabským a židovským. Doplněno množstvím tabulek, jedním nákresem a 15 dřevorytovými přílohami na dvojlistech se schematickými vyobrazeními kalendářů. Posmrtně vydaný spis je uveden předmluvou autorova syna Laurentia Schreckenfuchsia datovanou 3. dubna 1576. Stránky nečíslovány, spis je kompletní.

Oba spisy byly vydány souborně; první titulní list je společný, druhý odkazuje jen na Schreckenfuchsiovo dílo. Titulní listy jsou bez roku vydání, pouze v kolofonu na konci prvního spisu je datum tisku (září 1576); druhý kolofon je bez data.

Text latinsky; sazba antikvou a antikvovou kurzívou. Na obou titulních i obou posledních stranách je dřevořezový signet basilejského tiskaře Heinricha Petriho (úder kladiva, tj. slova Božího, na skálu); další stránky jsou zdobeny četnými dřevořezovými iniciálami s figurálními a florálními motivy.

Dobová pergamenová vazba s barvenou ořízkou (stuhy se nedochovaly; hřbet byl knihovníkem nabarven a doplněn ručně psaným titulem).

Na titulní straně je rukopisné exlibris Tobiase Fischera (1559–1616), historika, lékaře, městského fysika ve slezské Svídnici a majitele rozsáhlé, zčásti dochované knihovny; doplněno datem akvizice (17. října 1572).

Vydání: Basileae [Basel; Basilej]: Ex Officina Henricpetrina [Heinrich Petri; Henricus Petri] 1576, váz., [68]+476 [tj. 468 nebo 476]+[2], [160] s., 15 příloh, 4° (21 x 32 cm)

Stav knihy: Velmi dobrý stav; pergamen opotřebovaný a zažloutlý, se skvrnkami, na pergamenu i předsádkách jsou malé stopy po činnosti larev/hmyzu, na přední předsádce je malé razítko (?) přeškrtáno perem, na několika stranách je několik velmi starých podtržení či zatržení perem či barevnou tužkou, na titulní straně jsou drobné staré signatury a poznámka psaná tužkou, cca 10 listů s drobným natržením (text nezasažen), cca 20 listů s drobnou stopou po činnosti larev/hmyzu (text nezasažen či jen minimálně), jen ojediněle je roh stránky mírně ohmataný či je na stránce drobná šmouha.