Senftenberg im Jahre 1796 (Heber 1815-1849)(Žamberk) HOL

Druh zboží: grafika
CN: G/00003
Autor: Franz Alexandr Heber
Stav: Použitá
Dostupnost: SKLADEM MIMO PRODEJNU (info)
Cena: 990Kč
Množství:
 

František Alexandr Heber nebo též Franz Alexander Heber (19. července 1815 Třebekov – 29. července 1849 Náchod) byl pražský kupec a amatérský historik, autor sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, ve kterém jako první systematicky popsal a zdokumentoval české hrady a tvrze. Rytina z díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser; Praha, C. W. Medau, Artistisch-typograph.Institut, 1844 -1848. Autorem tohoto hradu je P.Röhrich podle náčrtu F. A. Hebera. Život F. A. Heber se narodil v Třebekovské hájovně jako jediný syn německého hajného Jana Hebera. Ten však zanedlouho zemřel a vdova se s Františkem Alexanderem přestěhovala do Mýta. Po ukončení obecné školy Heber navštěvoval hlavní školu v Plzni, ale finanční situace ho donutila školu opustit. V letech 1836–7 se v Praze učil obchodu a následujícího roku se vrátil na Rokycansko do Zbirohu. V roce 1839 se oženil a vedl obchod v centru. Při explozi střelného prachu v obchodě si zmrzačil levou ruku a obchod předal manželce. Odstěhoval se do Prahy a začal pracovat na svém životním díle. Věnoval mu však přílišné úsilí, což mu podlomilo jeho nevalné zdraví. Po zápalu plic se opět ze všech sil vrhl do práce, možná ještě intenzivněji poháněn strachem ze smrti a obavami, že dílo nedokončí. V červnu 1849 došel do Náchoda, aby zde popsal hrad. Trápil se předtuchou tragédie a opravdu v hostinci, kde pobýval, dostal chrlení krve a na konci července ve věku 34 let zemřel. V Náchodě je též pochován. Hrady, zámky, tvrze Heber již od mládí putoval pěšky po českých hradech, dělal si poznámky a hrady kreslil. Postupně dospěl k myšlence navštívit veškeré hrady v Čechách a poznatky sepsat do velkého díla. Litoval, že dosud vydané publikace se věnovaly jen naprostému zlomku panských sídel. Sám uvažoval o 800 hradech a tvrzích, z čehož byla část již téměř zaniklá. První práce zveřejnil v časopisu Erinnerungen vydavatele Karla Viléma Medau. V letech 1840–2 cestoval po českých hradech, studoval archiválie, zapisoval pověsti. Hrady rozdělil do šesti svazků bez systematického členění s tím, že je bude vydávat podle toho, jak se mu podaří materiál zpracovat. Po shromáždění dostatečného materiálu se pokoušel vydat první svazek. Uspěl v roce 1843 u zmíněného vydavatele K. V. Medaua, ale musel se smířit s vydáním bez honoráře. První svazek vyšel ve dvoutisícovém nákladu a byl brzy rozebrán. Medau se pro příznivý čtenářský ohlas rozhodl ve vydávání pokračovat. V následujících letech tak vzniklo šestisvazkové dílo České hrady, zámky a tvrze. První tři svazky byly romantistické, Heber v nich popisoval jednotlivé hrady a jen krátce zmínil historii, často čerpal z jiných zdrojů, které neuváděl. Úroveň dalších svazků rapidně vzrostla a lze je považovat za důkladné historické dílo. Jelikož F. A. Heber neměl odpovídající vzdělání, doháněl vše výjimečnou pílí a vytrvalým studiem. Aby mohl čerpat z bibliografických pramenů, naučil se latinu a češtinu a rozšířil prameny o B. Balbína, kroniku V. Hájka z Libočan, J. Schallera, J. G. Sommera, Paceltovu kroniku a o mnoho historických časopisů, čerpal též ze zemských desek, konfirmačních a erekčních knih, rukopisů pražské univerzitní knihovny. Všechny hrady, zámky a tvrze zpracovával do jednotného formátu, který začínal básnickým úryvkem, pokračoval podmanivým popisem okolí, úvahou o původu jména hradu, jeho vlastním popisem, historií majitelů hradu, pověstmi a končil datem navštívení hradu a prameny. Za svého života popsal 586 hradů a tvrzí, které osobně navštívil, a nakreslil k nim 358 velmi ceněných kreseb. Smrt, která jej zastihla v Náchodě, přerušila práci na 7. sešitě 7. svazku. Kromě samotné knihy připravil F. A. Heber šest map, kde vyznačil jednotlivá sídla a rozlišil hrady, tvrze, částečné zříceniny, úplné zříceniny a již téměř neznatelná místa. Po smrti Heberovo dílo nebylo dokončeno a jeho spisy se rozptýlily mezi příbuzenstvem. Přesto se stalo vzorem pro další badatele a významně ovlivnilo slavného znalce hradů a tvrzí Augusta Sedláčka. Dílo, které řadí F. A. Hebera k zakladatelům české kastelologie a historické topografie, bylo později odsunuto do pozadí a zůstávalo dlouho nedoceněno. Důvodů bylo hned několik: Heber nebyl především profesionálním historikem, který by byl pro tuto práci školen, ale amatérem se základním vzděláním, kterého silný zájem o české hrady, zámky a tvrze přivedl k získání jazykových a paleografických znalostí, aby mohl studovat historické prameny v archivech. Hlavním důvodem byl především německý jazyk, kterým své dílo napsal. Byť použil němčinu v době, kdy se odborné texty psaly německy, uzavřela mu ke konci 19. století, kdy začalo vycházet rozsáhlé dílo A. Sedláčka, české prostředí. Ani sudetští Němci neměli o Heberovo dílo výrazný zájem, byl pro tamější nacionalistické prostředí naopak málo vlastenecký. K zapomenutí přispěl i Heberův krátký život. Dílo F. A. Hebera zaznamenává teprve zájem v posledních letech a to v souvislosti s rozvojem českého kastelologického bádání. Studium díla a života Hebera je svázáno především s Klubem Augusta Sedláčka a Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Od roku 2000 vychází pětidílný český překlad Ireny Bukačové v pražském vydavatelství ARGO.

Vydání: ocelorytina,182x128mm

Stav knihy: Dobrý stav, nepatrně pomačkané okraje

Valentinská © 2021